Barcelona day 1

Včera jsme se vrátili z výletu do Barcelony, který jsem dostala od Zdeňka jako vánoční dárek. Doma se příliš neohřejeme, protože zítra vyrážíme lyžovat do Francie, nicméně mezi balením a smažením řízků jsem se rozhodla sepsat zážitky z příjezdu a prvního dne, dokud je mám ještě čerstvě v hlavě. 


Po příletu jsme se vydali hledat zastávku AeroBusu, který jezdí v asi 5 minutovém intervalu z letiště do centra města. Zpáteční jízda na jednu osobu stojí 10 eur a cesta trvá asi 20 minut. Konečná zastávka je Plaza Catalunya, ale naše ubytování bylo blíž ze zastávky Universtitat. Cestu z letiště AeroBusem bych určitě doporučila, protože je to velice rychlý a jednoduchý způsob jak se dostat do centra. 


Ubytování jsme měli přímo v centru v hotelu Axel Barcelona. Byl to jeden z vůbec nejkrásnějších hotelů, v jakém jsem kdy bydlela. Jedná se o hotel, který je jen pro dospělé a zároveň je gay friendly, což je trochu znát z nejrůznějších propagačních materiálů, na kterých jsou vyobrazeni převážně polonazí muži. V hotelu se mi moc líbil interiér a hlavně neskutečná čistota. Z čeho jsem však byla nadšená ze všeho nejvíc byly snídaně, které byly vynikající a já jsem tak každé ráno měla vrchovatý talířek lososa, pršuta a španělského sýru. Vzhledem k tomu, že jsme v Barceloně byly mimo sezonu, tak jsme dostali na snídani slevu a místo 20 eur na osobu jsme platili jen 12 eur. Při příjezdu jsme také za menší příplatek získali upgrade do lepšího pokoje než jsme měli původně zaplacený. 





Po příjezdu jsme si trochu odpočinuli a pak jsme se rozhodli vyrazit do víru velkoměsta. Z Tripadvisoru jsme zjistili, že asi 20 min chůze od nás se nachází skvěle hodnocený bar La Tasqueta de Blai. Z tohoto názvu se nám podařilo si zapamatovat akorát de Blai a tak se stalo, že jsme nakonec omylem skončili v baru La Esquinita de Blai, což jsme zjistili až při odchodu domů, když jsme procházeli kolem La Tasquety. Bar byl narvaný k prasknutí a venku dokonce čekalo i několik lidí než se uvolní místo k sezení. To nás přesvědčilo o tom, že bar určitě stojí za to navštívit. Když se na nás konečně dostala řada, dostali jsme talířek a mohli jsme si vybrat z nepřeberného množství tapas. Do každé tapas bylo zapíchnuté párátko a při placení obsluha jen spočetla počet párátek a podle toho vystavila účet. Obyčejné párátko bylo za euro, zdobené párátko za euro osmdesát. K tapas jsme si objednali ještě navíc úplně dokonalý brambory přelitý nějakým sýrovo-smetanovým dresingem, které jsme si pak dávali nakonec každý večer. 


Druhý den ráno jsme vyrazili na 9 na snídani a poté jsme se hned vydali objevovat město. Jako první byly na programu Gaudiho stavby Casa Batló, Casa Milla a Sagrada Familia. Vše jsme měli v dochozí vzdálenosti od hotelu, takže jsme všechny tyto budovy obešly pěšky. Po Sagradě jsme skočili do metra, které nás dovezlo do Parku Guell, který jsme si prošli jen po neplacené části. Placenou část jsme si nechali až na poslední den. Z parku jsme si metrem dojeli na zastávku Barcelonetta a podél přístavu jsme se vydali na pláž, která byla plná lidí, kteří jen tak odpočívali nebo pořádali piknik. Jelikož jsme byli už hodně vyhládnutí, tak jsme vsadili na další hospodu, před kterou byla ohromná fronta. Jmenovala se MakaMaka a moc nadšení jsme z ní nakonec nebyli. Prodávali se tam vesměs jen hamburgry, které spíš připomínali hamburger, který si člověk udělá sám doma. Chutnal sice dobře, ale za finální útratu 40 euro by si člověk asi představoval něco víc.













Kousek od restaurace se nacházela lanovka, která nás za 11 eur vyvezla na Montjuic, což je vrcholek rozprostírající se nad Barcelonou. Lanovkou jsem chtěla jet hlavně kvůli slibovanému výhledu, ale nakonec to byla trochu turist trap, protože úplně stejný výhled byl i z Montjuicu a navíc jsme ve frontě strávili asi hodinu. Na Montjuic jsme dorazili právě tak akorát, abychom stihli z hradu sledovat západ slunce. Navíc jsme měli štěstí, že hrad byl v neděli od 15 hod zdarma. Po prohlídce hradu jsme se doklopýtali domů a protože jsme měli v nohách 17 kilometrů, úplně mrtví jsme padli do postelí a prakticky hned usnuli. 






Pokračování příště.

4 komentářů:

  1. Ahoj, skvělé fotky a článek. Ráda bych se zeptala, zda v Barceloně existuje nějaké sdílení kol, jako jsou u nás Rekola např., a jak fungují? :-) Rádi bychom tam totiž jezdili na kole a omezili MHD. :-) Kdyžtak děkuji za tipy.

    Mája z blogu https://mfmesfantaisies.blogspot.cz/.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj,v Barcelone je nejaky podobny system jako Rekola,nicmene my jsme ho ani jednou nevyuzili,protoze kdyz jsme se snazili zjistit,kolik to stoji,tak se nam to ukazovalo nejaky sileny ceny.Ale priznam se,ze jsme po tom nejak vic nepatrali,takze je mozny,ze se da sehnat i neco levnejsiho.Nicmene pokud vam nevadi denne nachodit kolem 15km a budete ubytovani v centru,tak se da temer vse zvladnout pesky.Metro jsme vyuzili opravdu jen minimalne :)

      Vymazat
    2. Ahoj, děkuji za info. :)

      Vymazat